OHŇOSTROJE-ZVONEK

Bezdýmný střelný prach

Bezdýmný střelný prach nalézá využití při výrobě nábojů do palných zbraní. V roce 1887 si Alfred Nobel nechal patentovat bezdýmý střelný prach pod názvem ballistit a jeho dalším zdokonalením vznikl dnes nejpoužívanější kordit. Hlavní složkou je střelná bavlna kombinovaná s nitroglycerinem a jinými nitroglykoly. Tento nový prach je díky svým lepším vlastnostem dnes používán v prakticky všech palných zbraních.

Kordit je bezdýmná výbušnina vynalezená A. Nobelem, která se používá jako pohon do nábojů střelných zbraní či na trhací práce v lomech. Skládá ze dvou látek - nitroglycerinu a nitrocelulózy.

Explosia a.s. vyrábí dva základní typy prachů s různým obsahem nitroglycerinu. Pro speciální aplikace vyrábí rovněž trojsložkové prachy s hlavním použitím v 155 mm a 125 mm tankové munici.

• jednosložkové (nitrocelulózové) prachy
  • destičkové a kotoučkové porézní prachy
  • trubičkové prachy
  • 7-děrové prachy
  • spalitelné nábojnice pro velkorážovou munici

  Základní komponentou jednosložkových prachů je nitrocelulosa (90-98%). Při jejich výrobě jsou dále používána různá aditiva jakou jsou chemické stabilizátory, látky pro povrchovou úpravu, látky redukující záblesk na ústí a látky ovlivňující charakteristiky hoření prachu. Mnohé z těchto prachů jsou dále povrchově upravovány látkami, kterými je dosahováno příznivější charakteristiky hoření prachů. Jednosložkové prachy jsou užívány v munici a střelivu pro krátké i dlouhé zbraně, minomety, kanóny, houfnice a v dalších speciálních aplikacích v různých odvětvích průmyslu.

• dvousložkové (nitroglicerinové) prachy
  • destičkové a kotoučkové prachy
  • sférické prachy (kuličkové nebo válcované, hutné nebo porézní)
  • trubičkové prachy
  • páskové prachy
  • raketové prachy

Dvousložkové prachy kromě základní nitrocelulosy obsahují jako energetickou látku – nitroestery, obvykle nitroglycerin (10-38%). Prachy obsahují dále malá množství chemických stabilizátorů nebo další látky podobně jako je tomu u jednosložkových prachů. Dvousložkové prachy mohou mít vyšší energetický obsah než prachy jednosložkové. ;

• trojsložkové prachy na bázi Nitroguanidinu.
  • ---

 

Ilustrační ukázka různých druhů bezdýmných prachů - sedmiděrový, válečkový, kotoučkový

  

  

Tvary bezdýmných prachů

Další druhy bezdýmného prachu - ilustrační foto (toto prosím není naše sbírka)

Detailní záběry na některé druhy bezdýmného prachu - ilustrační foto

Trubičkový prach

Sférický (kuličkový) prach

Válečkový prach

Destičkový prach

Kotoučkový prach

zpět nahoru

 

Světlice také světličky

jsou součástí téměř každého pyrotechnického výrobku. Existuje několik metod výroby světlic

• ručně řezané - čtvercový tvar (Cut Stars)
• lisované - válcový tvar (Pressed Stars)
• ručně pěchované, čerpané - válcový tvar (Pumped Stars )
• stisknuté do papírových tenkostěnných boxů (Pill Box Stars)
• nabalované - kulovitý tvar (Spherical Roller Stars)

Světlice se skládají s vlastní světelné slože a primární slože tzv. nápalu pro lepší zahoření. Tato slož bývá buď jen černý jemný prach nebo s přísadou kovů pro vyvinutí větší teploty. Někdy bývá u hůře zapálitelných směsí ještě tzv. mezislož (přechodová slož), která má za úkol právě vytvoření větší teploty pro zapálení světlice. Existují také světlice vícevrstvé, které při hoření mění barvu, tyto světlice se vyrábí většinou metodou postupného nabalování jednotlivých světelných složí. Velikost světlic je různá podle použití od 3 - 50mm. Vyrábějí se v barvách červená, zelená, modrá, žlutá, oranžová, fialová, růžová, bílá a jiskřivá nebo se stříbrným či zlatým chvostem. U více vrstvých světlic dochází při hoření ke změně barvy.

 

Obr. Světlice řezané - Cut Star

zde na obrázku je amatérská výroba světlic, kde se nejprve mokrou cestou umíchá a vytvoří slož v takové pomyslné těsto (světlicová slož), po té se nakrájí na kostičky a nechá se usušit. Poté se na tuto kostičku pomocí takové menší míchačky nabaluje buď další světelná slož, případně mezislož nebo jen primární nápalová slož.

připravené vlhčené pláty pyrotechnické slože na ruční řezání světlic

 

 

Obr. Světlice nabalované - Sferical Rolling Star

takto vypadají válcové světlice, které se nabalují další směsí nebo nápalem. Podobně dopadnou i čtvercové řezané světlice

 

a zde již klasické kulovité světličky v bubnu, kde se na nějaké jádro například semínka řepky, malé kuličky a pod. postupně vlhčením a přidáváním suché směsi vytváří větší a větší světlička. Existuje mnoho rozměrů od mikrostars 1mm až po světlice 75mm.

ukázka světlic vlevo 16mm, uprostřed 50mm, vpravo 8mm

dvouvrstvé světlice - které při hoření mění barvu

 

 

Obr. Světlice lisované ve formách - Pressed Star

vlhčená směs se nasype do otvorů a protikusem s čepy poklepe dřevěnou paličkou nebo vloží do lisu

 

jednoduchý ruční nástroj na lisování, lze použít samozřejmě i hydraulický lis

 

ulisovanou vlhčenou slož je poté nutno přelisovat ven například pomocí hranolků  

 

domácí lisované světlice 15x20mm  

 

delaborované světlice ze signálních nábojů - červený déšť 10mm (délka hoření je cca 6 sekund). Světličky jsou opatřeny jednostranným černoprachovým nápalem a bylo jich 6ks v samostatném hliníkovém pouzdru.

delaborované světlice ze signálních nábojů - zelený déšť 10mm

delaborované signální světlice 26,5mm ze signálních nábojů (červená, zelená, žlutá, hoří cca 7sec)

další podomácku lisované světličky

vlevo světličky CRACKLING, vpravo SILVER TAIL

 

 

Obr. Světlice ručně pěchované - Pumped Star

nástroje Comet a Go Getters pump

 

nástroje Crossette pump

 

pumpované světlice - getters, comets, crossette

 

další lehce pěchované světličky ručním nástrojem

 

pumpované světlice - komety již včetně nápalové slože

na obrázku dole je světlice "CROSSETTE" které jsou trochu jiné oproti ostaním světlicím. Crossette je v překladu něco jako kříž, proto jsou koncipovány tak, že uvnitř je taková dutina (není však po celé její délce) do které se dává trhací náplň, která při své kulminační výšce tuto světlici roztrhne na 4ks nebo 5ks a na obloze vytváří pomyslný světelný kříž. Celá světlice je zalepena v papírovém obalu a na jednom konci, je opatřena nápalovou složí, tato strana není dutá, proto pomalu prohořívá k dutině, kde potom celou světlici roztrhne a odmrští do stran.

 

zabalené crossettové světlice v papíru

 

 

Orientační tabulka velikostí a počtu světlic v kulových pumách typu (Peony, Chryzanthemum, Crown) 

velikost pumy	velikost světlic	počet světlic
50mm / 2“	7mm	70
75mm / 3“	9mm	140
100mm / 4“	11mm	160
125mm / 5“	13mm	180
150mm / 6“	15mm	200
175mm / 7“	18mm	220
200mm / 8“	20mm	260
250mm / 10“	22mm	300
300mm / 12“	25mm	340

 

Obr. Světlice kometového typu - Tail Star

 

Dalšími zde na obrázku dole jsou světličky z kulových pum doplněných tzv. (tailem) chvostem nebo jinak světelnou stopou, tento tail bývá přilepen v horní části kulové pumy vně na obalu a je na konci opatřen nápalovou složí z černého prachu, překrytý hedvábným papírem, kde při výmetu pumy s moždíře se tím lehce zapálí. 

 

způsob umístění tailu na kulovou pumu

Vlevo Rising Tail (jiskřivý zlato stříbrný), vpravo Silver Tail (stříbrný). Tento nepotřebuje nápal, postačí pouze hedvábný papír, protože stříbrná je s příměsí hliníku, který je více citlivější na zážeh i bez nápalu z černého prachu.

 

zpět nahoru

podrobná foto ukázka delaborace kulové pumy

Zde Vám na několika fotografiích ukážeme jak vypadá delaborovaná (rozebraná) kulová puma ráže 75mm s efektem " GOLDEN STROBE WATERFALL TO RED ". Jednotlivé stručné popisky jsou u každého obrázku.

celkový pohled na kulovou pumu

takhle vypadá daný efekt (nejprve zlatý třpitící vodopád něco jako koňský ohon na koncích s červenou světlicí)

oddělení výmetné části

celková váha pumy

váha s pastingem (papírové nalepené proužky)

váha samotné efektové části již bez pastingu 

rozebrání horní polokoule (efektové části)

rozebraná efektová část (obě polokoule, světlice, trhací náplň)

trhací náplň je grafitovaný zrněný černý prach v hedvábném papíře uprostřed efektové části - množství cca 7-10 g

váha horní uzavírací polokoule

váha dolní efektové polokoule se zpožďovači

váha efektových světlic (tyto světlice jsou nabalované kde je vnitřní jádro RED STAR a vnější jádro GOLDEN STROBE na povrchu nápal z černého prachu pro okamžité zahoření)

váha komunikačního svodu

váha výmetného prachu (grafitovaný zrněný černý prach o velikosti zrn cca 0,5-1 mm

velikost jednotlivých světlic (16mm)

kompletní rozložená puma s počtem efektových světlic

zpět nahoru

 

NEPRODÁVÁME ŽÁDNÉ CHEMICKÉ LÁTKY, SLOUČENINY ANI PYROTECHNICKÉ SLOŽE!!!

Tento web není e-shop, pouze sestavujeme a odpalujeme celé ohňostroje na zakázku!!!

Tato stránka je čistě informativního a ilustračního charakteru. Veškeré informace jsou běžně dostupné na jak na českých tak zahraničních serverech. Rozhodně tím nenavádíme ani nepodněcujeme k trestné činnosti, proto se také zříkáme jakékoli odpovědnosti v souvislosti s neoprávněným držením, výrobou nebo přípravou nebezpečných látek a pyrotechnických složí.

POZNÁMKA:

Nejsem žádný chemik, nýbrž pouhý technik elektro slaboproud, takže mne prosím ušetřete případných otázek ohledně dalších detailů o chemických látkách nebo sloučeninách. Tímto se také omlouvám, pokud některé informace jsou neúplné či nedostatečné nebo vyskytují li se zde chyby. V takovém případě mne prosím kontaktujte a pokusím se je napravit.

Každopádně tato stránka není návodem, jak si připravovat vlastní pyrotechnické slože a vytvářet si doma něco takzvaně na koleně, ale především slouží jako informativní přehled. Cílem bylo vyhledat, seřadit a ucelit co nejvíce známých či méně známých chemických látek a sloučenin používaných v pyrotechnice a pro lepší přehlednost je umístit na jedné stránce. Veškeré informace jsem čerpal s různých webových stránek, serverů jak českých tak i zahraničních, zabývajících se pyrotechnickými kompozicemi, chemickými látkami a sloučeninami, rovněž byly použity webové encyklopedie. Příprava celého obsahu a vyhledání jednotlivých prvků zabrala několik dní práce, proto věřím, že si své zájemce a nadšence najde. Základy některých látek, používaných v pyrotechnice, jejich složení a vlastností, způsoby skladování se všemi možnými riziky, by měl správný ohňostrůjce alespoň trochu znát.

Jakmile to čas dovolí, pokusím se postupně obohatit jednotlivé prvky i nějakými obrázky.

 

 

PŘEHLED

CHEMICKÝCH LÁTEK A SLOUČENIN POUŽÍVANÝCH V PYROTECHNICE A OHŇOSTROJÍCH

 

• Paliva
  • Kovy
  • Polokovy
  • Nekovové anorganické látky
  • Organické látky
  • Organické polymery a pryskyřice
• Okysličovadla
  • Chloristany
  • Chlorečnany
  • Dusičnany
  • Manganistany
  • Chromáty
  • Oxidy a peroxidy
  • Sírany a sulfáty
  • Šťavelany a oxaláty
  • Organické chemikálie
• Přídavné látky
  • Chloridy
  • Další látky s obsahem chloru
  • Chladiva
  • Potlačování plamene
  • Oddělovače tepla
  • Pyrotechnická barviva - světelné kompozice
  • Pyrotechnická barviva - kouřové kompozice
  • Katalyzátory - aditiva
  • Stabilizátory
  • Flegmatizátory
  • Protispékavé látky
  • Pojiva
  • Změkčovadla - plastifikátory
  • Ostatní látky

 

PALIVA

jsou látky, které jsou schopny oxidační reakce s kyslíkem, uvolňovaným rozkladem okysličovadla. Paliv je velké množství, dále třídí se na látky kovové, nekovové, anorganické a organické.

KOVY

• Hliník (Al) Aluminium - nejčastější palivo v mnoha třídách směsí. Potlačuje nestabilitu spalování. Má méně energie na hmotnosti než uhlík a vytváří méně plynů. reaguje s dusičnany, s výjimkou dusičnanu amonného, z něhož vznikají oxidy dusíku, amoniaku a tepla. Reakce je pomalá při pokojové teplotě, avšak při teplotě 80°C a vyšší se může spontánně vznítit. Anglicky (Flake) neboli vločky, šupinky či lupínky se snadněji zapalují než kulatá zrnka. Velikost částic závisí na rychlosti hoření. Pozor, v případě vlhkosti reaguje hliník s chlorečnany a chloristany a vytváří vodík.

• Hořčík (Mg) Magnesium - je dražší a nákladnější než-li hliník. Je dalším středně tvrdým, lehkým, přitom tažným kovem stříbrošedé barvy. Hořčík je velmi silným redukčním činidlem. Průmyslově se vyrábí obvykle elektrolýzou roztavené směsi chloridu hořečnatého a chloridu draselného. Reakce hořčíku s kyslíkem probíhá za vývoje značného množství tepla kolem 2200°C. Hořčík se používá k zesílení intenzity a zvětšení plamene. Popřípadě lze hořčík v podobě pilin použít k vytvoření jiskřivého efektu, který připomíná prskavku. V minulosti se směsi práškového hořčíku s okysličovadlem (KClO3, Ba(NO3)2, KClO4) po zapálení používaly namísto dnešních fotografických blesků. Při hoření hořčíku vzniká i určité množství UV záření. U směsí velmi jemně práškovaného hořčíku s okysličovadly je hoření tak rychlé, že může přejít ve výbuch. Rizikem je i nízká teplota vzplanutí (250 °C). V podobě tenkého plátku (folie) nebo hoblin je možné zapálit i sirkou nebo zapalovačem a spolu se vzdušným kyslíkem hoří jasně intenzivní bílou barvou. To má samozřejmě velký význam v pyrotechnických aplikacích, ale pro osvětlovací účely je nutné použít hořčíkovou krupici či šupinky. Nejznámější použití v pyrotechnice je bengálský oheň, světlice ROS, nebo také v jiných osvětlovacích či bleskových směsích, dále se používá a to jak pro zážehové efekty tak pro palivové účely. Rovněž se přidává do světlic k lepšímu zahoření i ke zlepšení a čistoty světlých barev. Má také mnohem intenzivnější světelný výkon než směsi s obsahem hliníku.

• Elektron - je název slitiny nejméně 90% hořčíku (Mg) a nanejvýše 10% hliníku (Al), případně ještě s příměsí zinku (Zn) a manganu (Mn). Slitina se vyznačuje vysokou pevností, odolností proti korozi a nízkou hustotou (1,8g/cm3), což ji předurčuje k použití v leteckém a automobilovém průmyslu. Elektron má vysokou hořlavost třísek, které vyvíjejí velmi vysokou teplotu kolem 2200°C.

• Magnalium (mGal)- je označení slitiny hliníku a obsahu 5-50% hořčíku. Vyniká velkou pevností s nízkou hustotou a hmotností. Slitina s větším obsahem hořčíku (50%) je více křehká, zato stabilnější a méně nákladná než hliník samotný. Rovněž je méně reaktivní, ale snadněji zapálitelný. Pro zvýšení tvrdosti slitiny bývají přidávána i stopová množství jiných prvků. Magnalium pro svou vysokou hořlavost v práškovém stavu a mnohem vyšší reaktivitu nachází své využití v pyrotechnice. Běžné použití pro zážeh, strobo-efekty nebo praskající světlice. Magnalium se dá také nahradit místo hliníku.

• Železo (Fe) Ferrum - je nejrozšířenější přechodný kovový prvek a druhý nejrozšířenější kov na Zemi, je také hojně zastoupen i ve vesmíru. Železo je poměrně měkké, světle šedé až bílé. Jedná se ferromagnetický kov s malou odolností proti korozi. V pyrotechnice se využívá pro vytvoření nazlátlé barvy nebo zlatých jisker.

• Ocel (Steel) - slitina železa a uhlíku, které vytvářejí žluto-oranžové jiskry

• Zirkon (Zr) Zirkonium - produkuje horké částice, vhodné do fontán a pro zapalování směsí.

• Titan (Ti) Titanium - je šedý až stříbřitě bílý lehký kov poměrně hojně zastoupený v zemské kůře. Tento tvrdý a mimořádně odolný kov proti korozi i ve slané vodě se používá v pyrotechnice především k výrobě zářivě bílých jisker ve vysoké kvalitě. Velikost částic má vliv na barvu a délku jisker. Čím menší částice, tím rychleji shoří. Jsou často používány ve fontánách, ale také explosivních kulových pumách "Titanium Salute" (titanový pozdrav)

• Ferotitan (FeTi) - slitina železa a titanu. Tvoří světlé žluto-bílé jiskry, použití světlice, komety, rakety, fontány.

• Mangan (Mn) Manganum - je světle šedý, paramagnetický, tvrdý kov. V některých složích se používá v práškové podobě jako regulátor hoření a ke zpožďování.

• Zinek (Zn) Zincum - se používá v některých kouřových kompozicích, společně s obsahem síry i do světlic či raketových paliv, spíše se používá jako sekundární vylepšení paliva. Citlivé na vlhkost, může se vznítit.

• Měď (Cu) Cuprum - používá se společně s jinými palivy především jako modré barvivo plamene.

• Wolfram (W) Wolframium - slouží podobně jako mangan ke zpomalení hoření a zpožďování složí.

• Nikl (Ni) Niccolum - společně se zirkonem jako slitina, opět ke zpožďování, dost drahé a nákladné, spíše používáno ve vojenských složích.

• Berylium (Be) Beryllium - je poměrně tvrdý a křehký kov, přitom o třetinu lehčí než-li hliník. Velmi dobře propouští radioaktivní záření, proto je cenným materiálem v jaderné energetice. V jaderných reaktorech slouží ke konstrukci neutronových zrcadel a je součástí moderátorových tyčí. Pro svoji hustotu se dále používá pro konstrukce letadel a kosmických lodí. Speciální slitiny s mědí se používají na výrobu nejiskřivého ručního nářadí; kladiv a pod. určených pro používání v provozech, kde hrozí nebezpečí výbuchu. Samotný kov je toxický, stejně tak všechny berylnaté soli jsou prudce jedovaté. V pyrotechnice se pro svoji vzácnost a drahost téměř nepoužívá, ale práškové Berylium vytváří jasnou bílou barvu plamene.

• Thorium (Th) Thorium - je stříbřitě bílý radioktivní kov, který se na vzduchu pokrývá vrstvou našedlého oxidu. Jemně rozptýlené kovové thorium je po zahřátí na vysokou teplotu pyroforické, shoří jasně svítivým plamenem.

POLOKOVY

• Křemík (Si) Silicium - vytváří vysokou teplotu plamene, použití v některých zápalných kompozicích, hlavní využití však nalézá při výrobě polovodičových součástek v elektrotechnice a je nezbytnou surovinou pro výrobu skla, keramických a stavebních materiálů jako je například porcelán či cement.

• Bor (B) Borum - chemický prvek s vysokou teplotou tání (přes 2000°C), tudíž použití nalézá hlavně v zápalných směsích. Bor a jeho sloučeniny barví plamen intenzivně zeleně. 

• Antimon (Sb) Stibium - poměrně vzácný, používá se v kompozicích na třpytivé efekty. Společně s dusičnanem draselným a sírou hoří jasně bílou barvou. Je toxický.

• Sulfid antimonitý Sb₂S₃ - (Surma) pevná látka šedé barvy málo rozpustná ve vodě. Používá se jako přísada v zápalkách, pyrotechnických složích na bílé hvězdy a také slouží jako zpomalovač hoření. Dříve se používal i u bleskových prachů na zvýšení citlivosti a prohloubení zvukového efektu. Je toxický a velmi citlivý na statickou elektřinu.

Při použití kovových paliv, je důležitá jejich velikost částic. Na větší plochy objemového povrchu vede k rychlejší reakci, což znamená, že menší velikost částic produkuje rychlejší spalování směsi. Neméně důležitý je i tvar částic. Sférické částice, které se vytváří rozprášením rozžhaveného kovu jsou nevhodné. Tenké a ploché částice, které byly mletím z kovové folie má vyšší reakční povrch, proto je ideální pro požadované kompozice. Pozor, neopatrná manipulace s práškovými kovy je velmi nebezpečná a to i před smícháním s oxidačními činidly. Všechny kovy v podobě prášku jsou silnou hořlavinou a k samovznícení stačí sebemenší impuls (statická elektřina, jiskra a pod.).

NEKOVOVÉ ANORGANICKÉ LÁTKY

• Síra (S) Sulphur - poměrně reaktivní prvek s nízkou teplotou tání (cca 120°C) a je základní chemickou látkou pro výrobu černého prachu. Síra zvyšuje rychlost hoření, citlivost k teplotě a také k nárazu nebo tření. Běžně se používá s dusičnany a jinými alkalickými uhličitany. S ostatními nekovy reaguje až za zvýšené teploty. Pozor, neslučuje se s některými prvky a nebezpečná (nestabilní) je v kombinaci s chloráty.

• Kyselina boritá H₃BO₃ (Boric acid) - Čistá kyselina boritá je bílá krystalická anorganická sloučenina, která se rozkládá při teplotě 169 °C. Její zředěné vodné roztoky (obvykle 2 až 3% roztok) se používají v očním lékařství pod označením borová voda. Soli kyseliny borité s alkalickými kovy nacházejí uplatnění při impregnaci dřeva proti plísním, houbám a hnilobám. Jde o látku zpomalující hoření. Rovněž slouží jako insekticid odpuzující hmyz nebo v jaderných elektrárnách jako chladivo a ke zpomalování štěpné reakce. Bor se používá v pyrotechnice, aby se zabránilo amidům tvořící reakce mezi hliníkem a dusičnany. Malé množství kyseliny borité se přidává do kompozic a tím neutralizuje alkalické amidy, které mohou reagovat s hliníkem. Kyselina boritá barví plamen intenzivně zeleně a je proto součástí různých pyrotechnických směsí při přípravě ohňostrojů a podobných aplikací.

• Červený fosfor (P) Red Phosphorus - svými fyzikálními vlastnostmi připomíná spíše kov. Má kovový lesk je tepelně a elektricky dobře vodivý, přesto, že není samovznětlivý, je schopen vzplanout při silnějším lokálním zahřátí, například třením. Velmi nebezpečný se stává v kombinaci s chloráty. Dodnes je základní surovinou pro výrobu zápalek, roznětek a v některých vojenských infračervených světlicích. Červený fosfor je toxický a nesvětélkuje.

• Bílý fosfor (P) White Phosphorus - velmi reaktivní látka, která se již za pokojové teploty slučuje s mnoha ostatními prvky a látkami. Je to měkká látka nažloutlé barvy, kterou lze krájet nožem. Bílý fosfor je značně jedovatý a na vzduchu samozápalný, proto se musí při delším skladování uchovávat ponořený pod vodou, která brání jeho samovolnému vzplanutí. Ve tmě jeho páry fosforeskují (světélkují), dochází zde k oxidaci par vzdušným kyslíkem. V pyrotechnice byl používán do zápalných směsí. Dříve se používal také pro výrobu zápalek, který byl později zakázán a nahrazen červeným fosforem. Pro svoji schopnost samovznícení při styku se vzduchem se používal bílý fosfor k výrobě leteckých fosforových pum a dělostřeleckých granátů, někdy byl dokonce označován za zbraň hromadného ničení, která měla za následek devastující účinky na lidský organismus a to i ve formě aerosolu nebo hustého dýmu, který je produktem jeho hoření. Hořící fosfor způsobuje mimořádně těžké a špatně hojitelné popáleniny. Je velmi obtížné jej uhasit, jediný účinný způsob je ponoření do vody.

• sulfid Arzenu (As) Realgar - pro svůj nízký bod varu je využíván hlavně v kompozicích žlutého kouře. Pro svoje nižší náklady se také používá pro vytvoření bílé barvy v některých složích. Je toxický, citlivý na náraz a tření.

• Dřevěné uhlí - karbonizované dřevo za vysokých teplot bez přístupu vzduchu. Důležitý pro výrobu střelného prachu. V jiných kompozicích vytváří matné zlaté jiskry .

• Grafit - tento minerál se v pyrotechnice používá jako inertní látka, která tvoří takzvané tepelné oddělovače, které brání před sáláním do jiných vrstev složí a vyhnulo se tak explozím. Také se používá k potahování zrn černého prachu tzv. grafitování, aby se při manipulaci zabránilo nahromadění statického náboje.

• Saze - vytvářejí dlouho trvající jemné zlaté jiskry. Použití rovněž jako oddělovač raketových paliv.

• Asfalt - použití jako pojivo v některých kompozicích na bázi uhlíku. Dále se používá pro při výrobě černého kouře. Některé formy obsahují čpavek, není vhodné kombinovat s chlorečnany.

• Dřevitá moučka - neboli velmi jemné dřevěné piliny. Použití jako plnivo a v některých flash skladbách

ORGANICKÉ CHEMICKÉ LÁTKY

• Benzoan sodný C₆H₅COONa - je sodná sůl kyseliny benzoové (kyseliny benzenkarboxylové). V potravinářství je známa pod označením E211 jako konzervant. Je to bílá práškovitá látka často používána s chloristanem draselným v pískavých kompozicích.

• Kyselina galová C₆H₂(OH)₃COOH - opět v pískavých složích, citlivý na náraz a tření, existují však bezpečnější alternativy

• Kyselina tereftalová C₆H₄(COOH)₂ - používá se jako palivo v některých kouřových skladbách.

• Hexamin C₆H₁₂N₄ - nebo také pod pod názvem "tuhý líh" je palivo používané v tabletách na vaření při kempování. Vyznačuje se nízkou reaktivitou. Jeho nitrolýzou lze také připravit trhavinu Hexogen.

• Antracen - patří mezi polyaromatické uhlovodíky. Je toxický při vdechnutí, polknutí i při kontaktu s kůží. Dlouhodobá expozice může vyvolávat mutace nebo rakovinu. Tato látka je na černé listině nebezpečných chemických látek. Antracen se používá při výrobě červeného organického barviva, tzv. alizarinu, ale také k výrobě syntetických vláken a plastů nebo k tisku na textil. Palivo pro některé kouřové kompozice, vytváří černý dým.

• Naftalen - je bílá, krystalická, aromatická látka, známá jako hlavní přísada kuliček proti molům (naftalínu). Naftalen je těkavá, hořlavá, zdraví škodlivá látka se slabě narkotickými účinky. Získává se z černouhelného dehtu. Opět se používá jako palivo pro některé kouřové kompozice (černý dým).

• Laktóza - je disacharid označovaný také jako mléčný cukr. Použití v mnoha dýmových složích společně s chlorečnanem draselným.

• Sacharóza - stolní (konzumní) cukr, je nejběžnější disacharid. V čistém stavu je sacharóza bílá krystalická látka sladké chuti. Použití při výrobě dýmotvorných kompozic.

• Glukóza - (Hroznový cukr) aplikace v některých amatérských raketových palivech.

• Iditol - je cukerný alkohol (sacharid)- organická sloučenina. V průmyslu se používá jako zahušťovadlo a sladidlo. V pyrotechnice se tato látka používá u některých červených a zelených kompozic někdy i flash složí. Přidává se maximálně 4-9 dílů společně se šelakem a PVC.

• Sorbitol - je alkoholický cukr (alditol) bílé barvy vyskytující se jak práškový, tak i v kapalné formě. Je obsažen v ovoci, zejména v třešních a hruškách. Sorbitol je používán jako náhradní sladidlo pro diabetiky. Má poloviční sladivost než běžný cukr a v organismu se mění na fruktosu. Dále se používá pro přípravu infúzních roztoků, pro výrobu vitamínu C, tenzidů, léků, zubních past a nízkoimpulzních raketových pohonných směsí. S dusičnanem draselným dobré palivo do raket.

• SGRS - (Soluble Glutinous Rice Starch) jednodušeji rozpustný lepkavý rýžový škrob. SGRS je považován za vynikající pojivo a poprvé byl zmíněn v Shimizu knize "Fireworks: umění, vědy a techniky". Jednou z výhod použití SGRS je v odolnosti vůči vodě. Zabraňuje vyplavování vodou rozpustných solí z postupných vrstev ve světlicích.

• Dextrin - je směs polysacharidů vyráběné hydrolýzou bramborového nebo kukuřičného škrobu. Dextrin je jedním z nejčastěji používaných pojiv v pyrotechnice. Dále se používá jako vodou rozpustné lepidlo a zahušťovadlo v potravinářském a farmaceutickém průmyslu. Jde o látku bílé až nažloutlé barvy, není jedovatý a výrobní cena je poměrně nízká.

• Kyselina stearová C₁₇H₃₅COOH - možno v některých aplikacích nahradit za uhlí nebo síru. Prodlužuje plamen, snižuje citlivost na tření.

ORGANICKÉ POLYMERY A PRYSKYŘICE

• Teflon - někdy pracuje jako okysličovadlo. Například složení (hořčík, teflon, viton) je extrémně reaktivní. Viton je syntetický kaučuk s fluoropolymerem elastomeru.

• Polyuretan - tento polymer se používá jako palivo a pojivo do raket.

• Nitrocelulóza - vysoce hořlavá látka, citlivá na jiskru, sálavé teplo, plamen, ale i tření. Má nízký bod vzplanutí. Rozpouští se v acetonu, etheru, částečně i v ethanolu. Je nezbytnou součástí bezdýmého střelného prachu. Používá se také v některých kompozicích i jako pojivo.

• Polyvinyl chlorid (PVC) - prášek s vysokým obsahem chlóru, který se uvolňuje při hoření. V některých barevných kompozicích se používá pro zlepšení červené a zelené barvy.

• Parlon (chlorovaný kaučuk) - bílý jemný prášek obsahující 68% chlóru. Je to obdoba prášku PVC, který se uvolňuje při hoření. Rozpouští se v acetonu nebo xylenu. Používá se jako palivo do barevných světlic a pro kompozice "Go Getters".

• Chlorowax (chlorovaná parafínová pryskyřice) - opět bílý jemný prášek obsahující 70% chlóru. Rozpouštědlo aceton, xylen nebo alkohol. Použití jako palivo u některých modrých světlicových kompozic.

• Saran (chlorovaný parafín) - je obchodní značka syntetického vlákna PVDC. Jedná se vlastně o (plast) kopolymer s obsahem 80% vinylidenchloridu. Hlavní využití nalézá při výrobě obalových igelitových folií, tkanin, geotextilií, izolací a pod.

• Šelak (Shellac) - přírodní živice bývá použita v pyrotechnických složích jako nízkoteplotní palivo a také pojivo, navíc umožňuje vytvoření čistých zeleně a modře barevných kompozic, které jdou obtížně dosáhnout s jinými druhy paliv.

• Kalafuna (Colophony resin) - je destilační zbytek z pryskyřice borovic nebo získávaný při výrobě buničiny. Je to směs slabých organických kyselin, při pokojové teplotě je nerozpustná ve vodě, taje při teplotě mezi 60-80°C, plně tekutá při 120°C. Hlavní využití má v hudbě na smyčce, ale také hojně u pájení nebo při zabijačce na depilaci štětin. Bývá rovněž použita v některých pyrotechnických složích jako nízkoteplotní palivo (bengálské ohně), ale i jako pojivo, je rozpustná v lihu. Není nijak nebezpečná.

• Resinox C₄₈H₄₂O₇ (novolak, bakelit v prášku, fenolplast) - fenol-formaldehydová pryskyřice žluté barvy, která se používá převážně v čínských pyrotechnických složích jako nízkoteplotní palivo a slouží také jako velmi tvrdé pojivo.

• Lycopodium prášek - získává se z výtrusů rostlin Plavuní (např. pozemní borovice, plíživý cedr v ČR se vyskytuje Plavuň vidlačka). Tento pyl z rostlin je velice jemný (pudrovitý) prášek světle žluté barvy bez chuti i zápachu. Je prudce hořlavý a shoří bezezbytku. Fouknutím i malého množství na plamen vytvoří krásnou čistou ohnivou kouli. Používají jej především profesionální umělci a kouzelníci do svých ohnivých show. Jeho cena je však vysoká, pohybuje se okolo 2000 Kč za kilogram.

• Červená guma (Red gum) - Accroides pryskyřice je velmi jemný oranžově-okrový prášek vyrobený z výměšků vyskytujících se na kmenech stromů Eucalyptus calophylla pocházející z Austrálie. Se rozpouští v alkoholu. Používá se jako pojivo i jako palivo, dobře hoří s chloristanem draselným, má vyšší rychlost hoření než šelak. Přidává se do kompozic světelných (chryzantémy).

• Guarová guma (Guar gum) - (E412) je polysacharid složený z cukrů galaktózy a mannózy s velkou viskozitou vyráběný ze semen rostliny podobné fazoli - latinským názvem Cyamopsis Tetragonoloba. Guarová guma patří k rozpustným vlákninám. Velké uplatnění nachází v potravinářském, textilním, farmaceutickém a kosmetickém průmyslu. V pyrotechnice se používá jako izolační prostředek ve směsi s dusičnanem amonným , nitroglycerin , atd.

 

OKYSLIČOVADLA

jsou pevné látky s bodem tání nad 60°C, které musí obsahovat a rychle uvolňovat velké množství chemicky vázaného kyslíku. Mezi nejznámější patří oxidy a peroxidy kovů. V pyrotechnických složích se nejčastěji používá chloristanů, chlorečnanů a dusičnanů.

CHLORISTANY

• Chloristan draselný KClO₄ - za běžných podmínek obyčejná bílá práškovitá a relativně stabilní látka, která má nízkou rozpustnost ve vodě. Při teplotě 400°C probíhá rozklad chloristanu na chlorid draselný a kyslík. Patří mezi nejpoužívanější oxidační činidlo v pyrotechnických kompozicích. Dále je používán v rozbuškách, střelivech a prskavkách. Směsi chloristanu draselného s hořčíkem nebo hliníkem vytváří bílé světelné záblesky se zvukovým doprovodem tzv. bleskové prášky - Flashe. Rychlost hoření se ovlivňuje různými poměry obou látek.

• Chloristan amonný NH₄ClO₄ - anorganická sloučenina, sůl kyseliny chloristé a amoniaku. Velmi silný oxidant, proto se uplatňuje hlavně u raketových paliv. Chloristan amonný a také Azid sodný jsou rovněž nedílnou součástí při výrobě automobilových airbagů.

CHLOREČNANY

• Chlorečnan draselný KClO₃ - nebo také Bertholetova sůl, bílá vysoce reaktivní krystalická látka. Pro své explosivní velmi silné oxidační vlastnosti, hoří i pod vodou, patří mezi látky tzv. prekurzory výbušnin, které byly navrženy na zákaz prodeje obecné veřejnosti. Je toxický, jedovatý a škodlivý pro životní prostředí. Dříve se také používal k hubení plevele a k výrobě chlorátových trhavin. Je více hygroskopický než dusičnan draselný, zato méně stabilní než chloristany a také hodně nebezpečný s vysokou rychlostí hoření a snadným zapalováním, proto je lepší se chlorečnanovým kompozicím raději úplně vyhnout. Se sírou nebo fosforem může být velmi nestabilní. Reaguje téměř s většinou běžných ať už hořlavých nebo méně hořlavých materiálů například i s obyčejným cukrem. Chlorečnan draselný s laktózou a kalafunou se používá pro generování bílého kouře. Přes svoji nebezpečnost, má velké využití zejména ve světelných, zábleskových a explosivních složích. Jednou z nich je třeba známý "Foto flash" směs chlorečnanu draselného s hořčíkem v určitém poměru, nejčastěji 20-25% chlorečnan a 75-80% hořčík. Do většiny chlorečnanových kompozic ještě bývají přidávány další přísady jako jsou stabilizátory a flegmatizátory směsi.

• Chlorečnan barnatý Ba(ClO₃)₂ - podobný chlorečnanu draselnému s několika odchylkami. Je téměř látkou nehygroskopickou, obarvuje plamen zeleně i při nižších teplotách hoření. Může se samovolně vznítit na slunečním světle. Ochranný oděv a brýle jsou nutné pro práci s touto nebezpečnou  a toxickou látkou. Využití na světelné, explosivní slože.

• Chlorečnan sodný NaClO₃ - bílý krystalický prášek snadno rozpustný ve vodě. Při teplotě 250°C se rozkládá na chlorid sodný a kyslík. Je považován za fototoxický pro všechny části zelených rostlin. Používal se k hubení plevele jako neselektivní herbicid včetně absorce přes kořeny. Zde potom několik let nic neroste, vznikne tzv. neplodnost půdy. Obecný název známe snad všichni "Travex". Už jako děti jsme věděli jak si jednoduše udělat výbušninu, stačí smíchat travex s cukrem a je hotovo. Nikdo tehdy netušil jak je to nebezpečné. Chlorečnan sodný je dalším silným oxidačním činidlem, používaným v pyrotechnice.

DUSIČNANY

• Dusičnan draselný KNO₃ - draselná sůl kyseliny dusičné nebo také sanytr či ledek draselný. Nejznámější je asi jako dusíkaté hnojivo nebo potravinářský konzervant s označením E252. Dusičnan draselný je jednou ze tří složek pro výrobu černého prachu nebo dýmovnic. Je nejvíce používanou oxidační látkou v pyrotechnice. S běžnými palivy jako je pryskyřice nebo šelak není příliš efektivní, nehoří dobře, produkuje dusitan draselný. Při vyšších teplotách s dřevěným uhlím a sírou nebo s hořčíkem se rozkládá dobře. Přítomností hořčíku v černém prachu se zvyšuje nebezpečí směsi, na velmi hořlavou. Nevýhodou je také vysoká navlhavost dusičnanů.

• Dusičnan sodný NaNO₃ - opět silně hydroskopická sloučenina známá pod názvem Chilský ledek. Obarvuje plamen na intenzivní žluté světlo. Slouží rovněž jako hnojivo i jako potravinářský konzervant E251.

• Dusičnan vápenatý Ca(NO₃)₂ - podobně jako jiné dusičnany hlavní použití v pyrotechnice je okysličovadlo. Zvaný jako Norský ledek. Obarvuje plamen na oranžovou barvu. Posiluje ostatní barvy. Používá se hlavně jako hnojivo. Pohlcuje vlhkost ze vzduchu, tudíž velmi hygroskopický.

• Dusičnan amonný NH₄NO₃ - sloučenina také pod názvem ledek amonný. Bílá krystalická látka používaná jako zemědělské hnojivo, desinfekční prostředek vody a díky oxidačním vlastnostem také v pyrotechnice. Rozklad je již při nízké teplotě okolo 210°C a při prudkém zahřívání se sám o sobě rozkládá explozivně. Proto je také na seznamu látek o regulaci prodeje nepodnikajícím fyzickým osobám. Používá se v méně běžných směsí raketových pohonů. Za sucha reaguje s Al, Zn, Pb, Sb, Bi, Ni, Cu, Ag, Cd, za mokra i s Fe. Tvoří výbušnou směs s mědí.

• Dusičnan barnatý Ba(NO₃)₂ - nejčastější oxidační činidlo a barvivo pro zelené a bílé kompozice. Intenzita barev je však nižší než u okysličovadel s obsahem chlóru. Je rozpustný ve vodě a je toxický. Nejčastější použití nalézá ve výrobě bleskového flash prášku smíchaný s hliníkem, kde je vysoce výbušný. Dále se z dusičnanu barnatého připravují směsi termitu TH3, který se používal do vojenských termitových granátů. Hlavní složkou byl rovněž pro výrobu zápalných nábojů a zápalné munice. A v neposlední ředě je dusičnan barnatý hlavní složkou při výrobě prskavek.

• Dusičnan strontnatý Sr(NO₃)₂ - velmi časté použití nejen jako oxidační činidlo a také pro zabarvení plamene, vytváří červenou barvu, zejména u bengálských ohňů a světlic. Zcela se rozkládá při vyšších teplotách například s hořčíkem. Slouží zároveň jako stabilizátor směsi.

• Dusičnan cesný CsNO₃ - chemická sloučenina opět používaná v pyrotechnice k zabarvení plamene na červenou barvu. Použití hlavně ve světlicích a také například ve vojenských infračervených klamných cílech. Dále má využití při výrobě optických skel a čoček.

MANGANISTANY

• Manganistan draselný KMnO₄ - určitě všichni známe i pod názvem "hypermangan". Je velmi dobře rozpustný ve vodě a tvoří růžovou až tmavě fialovou barvu podle koncentrace, později přejde do hnědé barvy. Snadno poskvrní ruce i oblečení, protože probíhá redukce na MnO₂. Skvrny z oblečení se odstraňují použitím kyseliny octové, na pokožce zmizí cca do 48 hodin. V pevném stavu je manganistan draselný tvořen drobnými lesklými šedo-černými krystalky a patří mezi silné oxidační činidlo. Měl by být však oddělen od látek které mohou oxidovat nebo rezavět například (Fe a pod). Při smíchání s glycerolem, glycerinem nebo jednoduchým alkoholem, se bouřlivě vznítí. S koncentrovanou kyselinou sírovou vytváří vysoce výbušnou směs oxid manganistý Mn₂O₇. Je nejznámější amatérskou jednoduchou a silně výbušnou pyrotechnickou složí. Po smíchání manganistanu se sírou a pudrovým hliníkem, se vyráběl tzv. flash prach do petard. Pro svoji velkou citlivost a nestabilitu slože při navlhnutí se nepoužívá. Taková slož by se vůbec neměla skladovat, může mít za následek samovznícení. Dříve se používal hypermangan k desinfekci pitné vody.

• Manganistan amonný MH₄MnO₄ - ve vodě rozpustná sůl amonná kyseliny manganisté a oxidační činidlo. Tato látka je velice výbušná, může explodovat při nárazu, tření krystalů nebo při zahřívání nad 60°C. Pozor, při skladování této látky za normální teploty dochází k rozkladu, proto není vhodná pro kompozice s delší skladovací dobou.

CHROMÁTY

• Chroman barnatý BaCrO₄ - tento žlutý prášek má docela velké uplatnění při výrobě barev známý jako "žlutý ultramarín". Opět oxidačí činidlo a v pyrotechnických kompozicích se používá jak na zpoždění, tak pro zelenou barvu plamene .

• Chroman olovnatý PbCrO₄ - chemická sloučenina kyseliny chromové a olova. Má živě žlutou barvu a je nerozpustný ve vodě. Používá se pro výrobu pigmentů, barviv, fotocitlivých materiálů, směsí na odbarvování vlasů a v neposlední řadě v pyrotechnice zejména zpoždění složí a kompozic. Bezpečnostní rizika stejné jako u Dichromanu draselného, vždyť olovo a chrom jsou látky silně jedovaté a toxické.

• Dichroman draselný K₂Cr₂O₇ - látka červeno-oranžové barvy, kterou lze laboratorně připravit ve velmi vysoké čistotě, proto je prakticky neomezeně stálý. jedná se opět o oxidant, ovšem mnohem mírnější než zmíněný manganistan draselný. Časté kompozice jsou s chloristanem draselným. Může být použit jako povrchová úprava pro pasivaci hořčíkových částic. Dichroman draselný je sloučenina obsahující šestimocný chrom, proto je látkou karcinogenní, žíravou, toxickou a je třeba s ním zacházet opatrně a s ochrannými pomůckami (oblek, rukavice, brýle, respirátor). Může způsobit vážné poškození zraku nebo úplnou slepotu. Hraje však významnou úlohu ve fotografování, tvorbě černo-bílých negativů a při fotografickém sítotisku, kde se používá jako oxidační činidlo spolu se silnou minerální kyselinou.

OXIDY A PEROXIDY

• Peroxid barnatý BaO₂ - je sloučenina barya a kyslíku. Tato šedobílá krystalická látka je silným oxidačním činidlem, kde navíc poskytuje živě zelenou barvu, podobně jako jiné sloučeniny barya. Není však příliš stabilní, samovolně se rozkládá, proto kompozice s touto látku není vhodné skladovat.

• Peroxid strontnatý SrO₂ - obdobný jako peroxid barnatý, jen vytváří červenou barvu plamene.

• Oxid olovnato-olovičitý Pb₃O₄ - má hned několik dalších názvů, jako je "minium, tetraoxid diolovnato-olovičitý či orthoolovičitan olovnatý, ale asi nejznámější je "Suřík". V pyrotechnice se používal především jako okysličovadlo a jako děti jsme ze suříku vyráběli bouchací kuličky. Tento sytě oranžovo-červený prášek se dříve používal jako pigment do základních barev odolný korozi, dále při výrobě baterií a olovnatého skla, dnes se již pro svoji toxicitu nepoužívá. Suřík je prakticky nerozpustitelný ve vodě i alkoholu, nicméně rozpustit se dá kyselinou chlorovodíkovou a také ledovou kyselinou octovou.

• Oxid olovnatý PbO - binární sloučenina olova a kyslíku. Vyskytuje se jako žlutá forma nebo červená forma. Je amfoterní a rozpouští se v jak kyselinách na soli olovnaté tak v hydroxidech alkalických kovů. Hlavní využití při výrobě skla, křišťálu, keramických glazurách a skelných emailech. V pyrotechnice se používá jako oxidant v kompozicích citlivých na tření, například pro třecí zapalovače.

• Oxid železitý Fe₂O₃ - vysokoteplotní oxidační činidlo a zároveň jako katalyzátor v podobě krystalického červeno-hnědého prášku.

• Oxid železnato-železitý Fe₃O₄ - černý feromagnetický prášek je sloučeninou železa a kyslíku. Společně s obsahem síry a hliníku tvoří Termit. V přírodě se vyskytuje jako minerál magnetit, pro svoji černou barvu se používá i jako černý pigment.

• Oxid manganičitý MnO₂ - anorganická sloučenina známá i pod názvem "Burel". Černá práškovitá látka, kde hlavní uplatnění nachází při výrobě suchých článků baterií (zinko-uhlíkové). V pyrotechnických složích funguje jako oxidační a redukční činidlo, tedy i jako katalyzátor.

• Oxid chromitý Cr₂O₃ - nebo také chromová zeleň. Použití jako oxidační činidlo v chromových termitových složích.

• Oxid cíničitý SnO₂ - bílá práškovitá hmota s vyšší teplotou tání a bodu varu, nerozpustnou ve vodě. Oxidační činidlo na některé zpožďovací kompozice.

SÍRANY A SULFÁTY

pro reakci vyžadují vysoké teploty, silně redukují paliva

• Síran barnatý BaSO₄- menší oxidační účinky, proto se spíše používá jako vysokoteplotní oxidační činidlo například pro stroboskopické slože. Slouží zároveň jako zelené barvivo plamene.

• Síran vápenatý CaSO₄ - opět použití jako vysokoteplotní oxidační činidlo pro stroboskopické slože barvené červeno-oranžově. Vápenaté soli se rovněž používají k prohloubení ohňostrojných barev.

• Síran draselný K₂SO₄ - vysokoteplotní redukční činidlo a purpurové barvení plamene. Dále se využívá ke kompozicím ve flash dělostřeleckých pohonných látek. Snižuje záblesk a výbuchový přetlak. Jinak se spíše používá jako hnojivo s obsahem draslíku a síry.

• Síran sodný Na₂SO₄ - je chemicky stabilní a nereaktivní. Až při vysokých teplotách se užívá jako redukční činidlo s žlutým zabarvením plamene.

• Síran strontnatý SrSO₄ - bílá krystalická sloučenina, špatně rozpustná ve vodě a dalších rozpouštědlech. Jako všechny ostatní sírany působí jako okysličovadlo až za vysoké teploty a vytváří červené zabarvení plamene.

ŠŤAVELANY A OXALÁTY

• Šťavelan strontnatý SrC₂O₄ - dobrý prostředek pro použití v pyrotechnice. Snadno se rozkládá při zahřátí a oxid strontnatý produkuje červenou barvu. Krásná červená barva se docílí ve směsích s hořčíkem.

• Šťavelan barnatý BaC₂O₄ - opět stejné vlastnosti jako u šťavelan strontnatý, jen vytváří zelenou barvu.

• Šťavelan sodný Na₂C₂O₄ - stejné vlastnosti jako u ostatních šťavelanů, produkuje žlutou barvu.

ORGANICKÉ CHEMIKÁLIE

• Dusičnan guanidinu CH₆N₄O₃ - bílá pevná látka s vysokou palivovou energií používaná v pohoných aplikacích raket nebo v některých kompozicích jako generátor plynu. Dále pro modré ohňostrojné kompozice. Látka je silný oxidant a vybuchuje i s méně hořlavými materiály. Je velmi citlivý na tření, úder a může explodovat třeba i od teplého radiátoru (topení).

• Hexanitroethan C₂N₆O₁₂ - zkratka (HNE) pevná látka s teplotou tání 135°C. V pyrotechnických složích slouží jako bohaté dusíkaté oxidační činidlo. Použití pro naváděcí klamné světlice nebo jako hnací plyny.

• Hexogen C₃H₆N₆O₆ - jiným názvem Cyklonit někdy také RDX, ale správný název je "Cyklotrimethylentrinitramin". Vskutku šílený název. Jedná se o velmi silnou, přitom bezpečnou a často používanou trhavinu ve vojenských a průmyslových aplikacích. Jako výbušnina vykazuje mimořádně dobré vlastnosti - je velmi stabilní a málo citlivý vůči vnějším vlivům a přitom se vyznačuje velmi vysokou brizancí a razancí výbuchu. Ve srovnání s populárním Pentritem vykazuje vyšší stabilitu a nižší citlivost vůči mechanickým podnětům, jeho brizance výbuchu je naopak mírně vyšší. V zábavné pyrotechnice tuto látku zřejmě potřebovat nebudeme :)))

• Oktogen C4H₄N₄O₄ - zkratka (HMX) "Cyklotetramethylentetranitramin". Oktogen je svými pyrotechnickými vlastnostmi velmi podobný hexogenu. Je to jemná krystalická prášková látka, ve vodě je prakticky nerozpustná, stejně tak jako ve většině běžných organických rozpouštědel. Na rozdíl od hexogenu je stálejší vůči působení alkálií.

 

PŘÍDAVNÉ LÁTKY

CHLORIDY

se přidávají a používají společně s barvivy. Přítomnost chloru v barevných kompozicích zvyšuje těkavost halogenů čímž se zvyšuje čistota a intenzita barev.

• Chlorid amonný NH₄Cl - (čpavek) bílá krystalická sůl rozpustná ve vodě. Hlavní využití jako zdroj dusíku v hnojivech, dále v medicíně a v potravinářsví. V pyrotechnických složích poskytuje uvolněný chlór k zesílení zelené a modré barvy, dále se používa pro kouřové a dýmové kompozice.
• Chlorid rtuťný Hg₂Cl₂ - Světle modrý plamen.
• Chlorid vápenatý CaCl₂ - bílá jemná krystalická až práškovitá látka silně hygroskopická. Má však široké uplatnění jak v potravinářství (nejen konzervant E509), tak i jako posypová látka s účiností do -30°C, dále upravuje pH, funguje rovněž jako protispékavá a zpevňující látka nebo pohlcovač vlhkosti. V pyrotechnice vytváří oranžový plamen.
• Chlorid sodný NaCl - kuchyňská sůl. Žlutý plamen.
• Chlorid zinečnatý ZnCl₂ - kouřové kompozice. Tato látka je krystalická, hygroskopická a navlhavá, navíc je toxická a žiravá. Hrozí poleptání.

DALŠÍ LÁTKY S OBSAHEM CHLORU

• Polyvinyl chlorid - PVC viz výše.
• Polyvinyliden chlorid - PVDC má vynikající chemickou odolnost vůči alkáliím a kyselinám , je nerozpustný v oleji a organických rozpouštědlech, má velmi nízkou vlhkost a znovu je odolný vůči plísním, bakteriím a hmyzu. Je však rozpustný v polárních rozpouštědlech.
• Parlon - viz výše.
• Saran - viz výše.
• Hexachloretan C₂Cl₆ - (HCE) je bílá krystalická látka obsahující 90% chlóru. Dříve se používala v armádě do kouřových granátů. Tuto látku lze použít i jako oxidační činidlo.
• Hexachlorbenzen - (HCB) je syntetická sloučenina chlorovaného aromatického uhlovodíku. Je látkou krystalickou a karcinogenní.

CHLADIVA

u některých kompozic je nutno snížit teplotu hoření nebo zpomalit reakční rychlost. Pro tento účel se přidávají látky buď inertní (neaktivní, netečné) nebo endotermní (pohlcující teplo), které rozkládající materiály, například uhličitany.

• Jíl - v suché podobě sypká hmota z minerálů a úlomků hornin, ve spojení s vodou se stává plastickou hmotou. Její zrnitost je pod 2 µm, která po vypálení tvrdne. Pro pyrotechnické kompozice slouží jako retardér hoření.

• Křemelina - je nezpevněná sypká hornina. Dalším názvem je "diatomit", který se dříve využíval při výrobě dynamitu a nitroglycerínu. Smíchané se zeminou bylo možné hníst a dále zpracovávat, aniž by hrozilo bezprostřední nebezpečí výbuchu.

• Oxid hlinitý Al₂O₃ - obvykle bílá práškovitá látka ve vodě nerozpustná. Jde o sloučeninu hliníku a kyslíku. Má poměrně všestranné použití, avšak v pyrotechnice slouží jako katalyzátor hoření, tedy urychluje chemickou reakci, ale více stabilizující celou slož.

• Oxid křemičitý SiO₂ - opět bílá práškovitá nebo krystalická nehořlavá látka. Velké všeobecné využití nejen v průmyslu při výrobě skla, optických vláken, elektrických izolátorů, silikagelu, který se mimochodem používá jako sorbent - sušidlo.

• Oxid hořečnatý MgO - je hygroskopický prášek a další pohlcovač vzdušné vlhkosti, tedy sorbent. Další široké použití jako elektrický izolant, protipožární složka nehořlavých stavebních materiálů, u výroby nátěrových hmot a mnoho dalších.

• Uhličitan strontnatý - bílý nebo našedlý prášek bez chuti a zápachu. Uhličitany jsou slabší báze s menší reakcí, proto je poměrně bezpečný a stabilní. Je prakticky nerozpustný ve vodě a je schopen neutralizovat kyseliny, což je velmi užitečné v pyrotechnice. Časté použití na červené kompozice nebo červené pochodně.

POTLAČOVÁNÍ PLAMENE

• Dusičnan draselný KNO₃ - běžné použití.

• Síran draselný K₂SO₄ - běžné použití.

ODDĚLOVAČE TEPLA

látky které brání v přenosu tepla nebo sáláním přes materiál, což může vést k explozi.

• Grafit - běžné použití.

• Saze - běžné použití.

PYROTECHNICKÁ BARVIVA - SVĚTELNÉ KOMPOZICE

látky které v pyrotechnických složích zabarvují plamen. Převážně se jedná o vhodné soli kovů, některé mohou být i kovy samotné. Soli zároveň slouží jako okysličovadla. Barva plamene závisí na kationtu kovu, anion soli má velmi malý přímý vliv. Anionty však mají vliv na teplotu plamene, a to jak zvýšením (např. dusičnany, chlorečnany) nebo snížení (např. uhličitany, oxaláty), nepřímo ovlivňují u plamene jas a lesk. Pro teploty snižující přísad, může být limit barviva asi 10-20% hmotnosti kompozice.

Zelená barva - soli Barya (Ba)

• Chlorid barnatý BaCl₂ - vydává jasně zelenou barvu
• Chroman barnatý BaCrO₄ - slouží jako oxidační činidlo, ale také vytváří zelený plamen při zahřátí v důsledku barnatých iontů. 
• Chlorečnan barnatý Ba(ClO₃)₂ - klasická výstavní zelená barva při použití paliva s šelakem. Při použití PVC i pulzující. Hodně citlivý na náraz a tření.
• Chlorečnan thallný ThClO₃- s kalomelem a kalafunou tvoří zelený plamen. Vzhledem k vysoké ceně ThClO₃ se nepoužívá.
• Uhličitan barnatý BaCO₃ - hezká barva, pokud se používá jako okysličovadlo chloristan amonný.
• Dusičnan barnatý Ba(NO₃)₂ - nemá příliš velký účinek, neobsahuje chlor, který zesiluje barvy. Bez chloru je barva spíše bílá.
• Šťavelan barnatý BaC₂O₄ - se liší v tom, že jde o redukční činidlo nikoliv oxidační činidlo.
• Bor - a jeho sloučeniny obarvují plamen intenzivně zeleně.

Červená barva - soli Stroncia (Sr) a Lithium (Li)

• Chlorid strontnatý SrCl₂ - produkuje jasně červený plamen.
• Chlorečnan strontnatý Sr(ClO₃)₂ - jasný červený plamen, velká citlivost na náraz a tření.
• Uhličitan strontnatý SrCO₃ - vytváří hezkou červenou barvu, zpomaluje hoření i hoření střelného prachu, není hygroskopický.
• Dusičnan strontnatý Sr(NO₃)₂ - krásná červená barva např. pro bengálské ohně, výborné s kovovými palivy, nejvíce používané.
• Šťavelan strontnatý SrC₂O₄ - Při použití hořčíku jako paliva, vzniká oxid hořečnatý (MgO), což má za následek jasnější barvou.
• Sulfát strontnatý SrSO₄ - Vysokoteplotní oxid. činidlo, použití stroboskopy a některých kovů na bázi červených kompozic.
• Chlorid lithný LiCl - barvivo plamene, karmínově červená barva 
• Dusičnan lithný LiNO₃ - červené barvivo a oxidační látka pro světlice a bengálské ohně.

Oranžová barva - soli Vápníku (Ca) .

• Chlorid vápenatý CaCl₂ - pro kopmpozice oranžové barvy.
• Uhličitan vápenatý CaCO₃ - vytváří oranžový plamen. Často se také používá v kompozicích jako náhrada za stroncium.
• Síran vápenatý CaSO₄ - vysokoteplotní oxidační činidlo, oranžová barva vhodná pro stroboskopy.

Žlutá barva - soli Sodíku (Na).

• Chlorid sodný NaCl - nic jiného než kuchyňská sůl, krásný žlutý plamen, pozor koroduje s kovy.
• Uhličitan sodný Na₂CO₃ - hygroskopický, ale velký účinek barvení do žluta i v malém množství. Silně alkalický, neslučitelné s Al a Mg.
• Hydrogenuhličitan sodný NaHCO₃ - (jedlá soda) použití jako vysokoteplotní oxidační činidlo, žluté a oranžové barvivo plamene, vhodná pro výrobu glittering efektů a stroboskopů.
• Dusičnan sodný NANO₃ - jasný žlutý plamen, který se používá ve světlicích. Zároveň slouží jako okysličovadlo.
• Šťavelan sodný Na₂C₂O₄ - není hygroskopický, mírně reaguje s hořčíkem, s hliníkem nikoliv.
• Kryolit Na₃AlF₆ - nebo také Hexafluorohlinitan sodný, bílá krystalická látka pro kompozice žluté barvy.

Zlatá barva

• Dřevěné uhlí (C) - prášek, tvorba zlatých jisker
• Železo (Fe+C) - železný prášek s kyslíkem na základě uhlíku.
• Lampová čerň - jedná se o speciální saze pro pyrotechniku.

Modrá (světlá) barva

• Chlorid rtuťný Hg₂Cl₂ - známý rovněž jako "Kalomel". 

Modrá barva - soli Mědi - (Cu)

• Chlorid měďný CuCl - tato sloučenina poskytuje nejbohatší modrý plamen.
• Uhličitan měďnatý CuCO₃ - nejlepší použití s chloristanem amonným.
• Síran měďnatý CuSO₄ - Neslučitelný s chlorečnany. Může být použit s dusičnany a chloristany (amonný), krásná modrá barva.
• Oxid měďnatý CuO - společně s palivem obsahující chlór výborné pro výrobu modrých světlic.
• Oxid měďný Cu₂O - modré kompozice s nejnižšími náklady.
• Oxychlorid měďnatý Cu₂Cl (OH)₃ - Hydrolýzou chloridu měďnatého vzniká oxychlorid měďnatý, populární fungicid Kuprikol 50 (WP) S chloristanem draselným vytváří hezkou modrou barvu.
• Arsenit měďnatý CuHAsO₃ - není hygroskopický, ale toxický, může být použit s chlorečnanovými oxidačními činidly.
• Acetoarsenitan měďnatý - (Pařížská zeleň) vysoce jedovatý a toxický smaragdově zelený krystalický prášek, který byl použit jako rodenticid a insekticid, ale i jako barvivo, a to navzdory jeho toxicity. Používá se s chloristanem draselným a vytváří nejlepší modrou barvu. Není hygroskopický. Jemný prach ve vzduchu představuje vysoké toxické nebezpečí při vdechnutí. Používá se ve většině japonských modrých kompozicích, protože dává velmi pěknou modrou barvu.

Purpurová (fialová) barva - sloučeniny Rubidia - (Rb), sloučeniny Cesia (Cs), soli Draslíku (K) malá účinost.

• kombinace Stroncia a Mědi - tedy červených a modrých sloučenin. Nejčastější použití.
• Rubidium - soli Rubidia se přidávají do směsí jen velmi zřídka, Rubidium je mírně radioaktivní. Tvoří červené až fialové světelné efekty.
• Cesium - soli cesia barví plamen fialově. Cesium je však nestálý a silně reaktivní alkalický kov, s kyslíkem dokonce explozivní.

Bílá / Stříbrná barva - Hliník (Al), Hořčík (Mg), Titan (Ti).

• Hliník (Al) - krupice, prášek nebo velmi jemný prášek (pudr) hliník se používá pro světlice, bleskový prach, raketová paliva, termit .
• Hořčík (Mg) - tenké proužky, malé špony, krupice nebo jemný prášek je vysoce hořlavý, vytváří intenzivní jasnou bílou barvu.
• Titan (Ti) - malé špony, krupice, práškový titan slouží jako zdroj jasně hořících jisker - částic.
• Sullfid antimonitý Sb₂S₃ - prášek šedé barvy, přísada pro kompozice bleskového prachu a bílé barvy, krystaly pro bílé třpytky.

Infračervené spektrum - sloučeniny Cesia (Cs),sloučeniny Rubidia (Rb).

• Dusičnan cesný CsNO₃ - použití barvivo, okysličovadlo v pyrotechnice a v infračerveném záření, klamné cíle, osvětlovací světlice.
• Dusičnan rubidný RbNO₃ - dtto dusičnan cesný.

PYROTECHNICKÁ BARVIVA - KOUŘOVÉ KOMPOZICE

jinak řečeno kompozice dýmotvorné. Většinou jde o látky hořlavin, které mají pomalou rychlost hoření a potřebují k tomu velké množství kyslíku. Tímto nedokonalým hořením (naftalen, antracen) vzniká velké množství dýmu černé až našedlé barvy. Dále se používají látky sublimující. Sublimace je přechod látky s pevného stavu do plynného a opačně. Bílý dým můžeme vytvořit z Chloridu amonného a s přísady Antracenu. Zde se dají používat k obarvení organická sublimační barviva jako je Rhodamin, Auramin a pod.

Červený dým

• Rhodamin - fluorescenční barvivo
• Paranitranilinová červeň - barvivo
• Paračerveň - sublimační sytě červené barvivo
• Versálová červeň - červené sublimující barvivo
• Sudan IV - tmavá červeno-hnědá výborně sublimující prášková barva

Zelený dým

• Malachitová zeleň - toxické organické barvivo, nesouvisí s minerálem Malachit
• Auramin + Indigo - dtto viz níže.

Žlutý dým

• Auramin - žluté práškové barvivo
• Versálová žluť - žluté práškové sublimační barvivo
• Paranitranilinová žluť - žluté práškové sublimační barvivo

Oranžový dým

• Versálová oranž - oranžové práškové barvivo

Modrý dým

• Indigo - modré práškové sublimační barvivo, pigment.
• Versálová modř - modré práškové sublimační barvivo.
• Methylenová modř - barvivo, při pokojové teplotě tmavě zelený prášek. Široké použití v oblasti biologie a chemie.

Fialový dým

• Dimethylaminoantrachinon - fialové práškové sublimační barvivo.

Bílý dým

• Umělý bílý dým - zvaný také jako "filmový dým", jedná se o sypkou pyrotechnickou směs podobnou jemným pilinám. Vytváří hustý bílý dým, který není toxický, přesto je určen pouze ve volném terénu mimo obytných a hospodářských budov. Vhodný pro filmové účely nebo k imitací bitev. Výrobcem je tuzemská firma Zeveta Bojkovice. Je zařazen do třídy T1 a může jej používat osoba starší 18 let. Balení je 3kg v plechové nádobě s víkem.
• Antracen - Zařazen na seznam nebezpečných látek. Viz níže dtto. 
• Chlorid amonný NH₄Cl- (salmiak). Pozor, bouřlivě reaguje s dusičnanem amonným a chlorečnanem draselným. Nebezpečí výbuchu.

Černý dým

• Antracen - společně s chloristanem draselným a sírou se používá k výrobě černého kouře.
• Naftalen - bílá krystalická, hořlavá a zdraví škodlivá látka. Získává se černouhelného dehtu.
• Asfalt - složená látka z uhlíku, vodíku, kyslíku někdy i dusíku.

Odkaz na barevné kouřové kompozice:

http://canov.jergym.cz/vybusnin/PXD/cl/c_smoke.htm

 

KATALYZÁTORY - ADITIVA

látky které urychlují hoření, přitom v kompozicích působí více stabilně.

• Dichroman amonný
• Dichroman draselný
• Oxid železitý
• Oxid manganičitý
• Salycilát olova
• Salycilát mědi
• Fluoridy Lithia
• Ferrocenová aditiva
• Ethylhexoát olova

a mnoho dalších.

STABILIZÁTORY

jsou látky udržující a zvyšují fyzikálně-chemické vlastnosti jednotlivých kompozic. Některé směsi, např. obsahující chlorečnany, mají tendenci se rozkládat a vytvářet kyselé vedlejší produkty. Kyselinu boritou je možné použít k inhibici (zpomalení procesů) citlivosti hliníku při vlhkosti, a ke stabilizaci směsi kovů s nitráty (které jinak mohou tvořit amidy, které reagují exotermicky s kovy, a mohou způsobit iniciaci). Mnoho organických nitro-aminů se používá jako stabilizátorů, ale také jako hydrofobní na částice a ochranu kovů (zejména železo a hořčík), proti korozi .

• Uhličitany
• Vazelína
• Ricinový olej
• Lněný olej
• Ethyl centralit
• 2-Nitrodifenylamin pro některé raketové pohony a další.

FLEGMATIZÁTORY

jsou látky snižují citlivost slože na mechanické podněty jako je tření, náraz a pod. Převážně jsou měkké nebo pružné konzistence.

• Vosk
• Parafín
• Minerální oleje
• Grafitový prášek

PROTISPÉKAVÉ LÁTKY

látky snižující tendenci částic ulpívat vzájemně na sobě a to nejen u práškových hmot jako je např. bleskový nebo střelný prach.

• Grafit - právě u zrn střelného prachu slouží pro rozptýlení statického náboje.
• Dřevěná moučka - absorbuje případnou vlhkost a zabraňuje spékavosti.
• Parafín - přidáním do kompozice rovněž zabraňuje spékavosti.
• pyrogenní oxid křemičitý

POJIVA

jsou látky, které mají lepící nebo tmelící účinek, zároveň mohou sloužit jako paliva. Tyto látky jsou buď v podobě prášku nebo roztoku, kde po vysušení celou slož spojí a drží pohromadě, přitom zachovávají stejné vlastnosti kompozic. Zejména nitrocelulóza, novolak nebo kalafuna slouží zároveň před zvlhnutím.

• Arabská guma
• Červená guma
• Guarová guma
• Šelak
• Antracen
• Nitrocelulóza
• Kalafuna
• Dextrin
• Rýžový škrob
• Kukuřičný škrob
• Polyethylen
• Polyvinylchlorid
• HTPB a PBAN - polymery často používané v raketových palivech

ZMĚKČOVADLA - PLASTIFIKÁTORY

látky pro zlepšení mechanických vlastností (ohebnosti, pružnosti, plastičnosti) u pyrotechnických složí.

• Dioktyladipád (DOA) - toto změkčovadlo se vyznačuje výbornými vlastnostmi (stabilitou) při nízkých teplotách. Je kompatibilní s nitrocelulózou, ethylcelulózou a syntetickými kaučuky. Odolný povětrnostním podmínkám.
• Dioktylftalát (DOP) - další změkčovadlo rozpustné v oleji, nikoliv ve vodě.
• Hydroxyl-terminated polybutadiene (HTPB) - jedná se o syntetický kaučuk, vysoce viskózní průhlednou kapalinu. Použití v mnoha raketových pohonech, kde spojuje paliva a oxidační činidla v pevnou hmotu. Například 12% HTPB (pojivo a palivo), 68% chloristan amonný (okysličovadlo), 20% hliníkový prášek (palivo).
• Dinitrotoluen (DNT) - organická sloučenina, žlutá krystalická, toxická a karcinogenní pevná látka. Použití převážně ve výrobě bezdýmého prachu.
• Nitroglycerin (NG) - To je těžká, bezbarvá olejovitá, výbušná kapalina. Nitroglycerin byl použit jako aktivní složka při výrobě výbušnin, většinou dynamitu. Lze jej použít i jako změkčovadlo.
• Nitropentaglycerin (MTN) - Jedná se o vysoce explozivní látku podobnou nitroglycerinu, ale více stabilní vůči teplu. Je to průhledná olejovitá kapalina, bezbarvá až světle hnědá. Je bez zápachu. Bývá použita v některých pevných pohonných látkách které neprodukují kouř, v práškových kompozicích jako změkčovadlo. MTN může být iniciováno třením, nárazem a elektrostatickým výbojem.
• Triethylenglykol dinitrát (TEGDN) - energetické změkčovadlo ve výbušninách a hnacích plynech. Je světle žlutý olejovitý roztok, podobný Nitroglycerinu.

OSTATNÍ LÁTKY

• Křemičitan sodný  Na₂SiO₃ - (vodní sklo). Bílá nebo našedlá krystalická látka rozpustná ve vodě. Používá se jako pyrolepidlo při výrobě zátek a papírových dutinek. Naněšením křemičitanu sodného na papír po vysušení ztvrdne a stává se rezistentním (odolným) vůči ohni.
• Hlinitořemičitan sodný - (Bentonit). Bílá nebo našedlá granulovitá látka rozpustná ve vodě. Používá se v suchém stavu k výrobě zátek a trysek u papírových dutinek. Suchý bentonit se krásně slisuje pouhým úderem například palicí.
• Silikagel - Silikagel je granulovitá, pórovitá forma oxidu křemičitého (SiO2) vyráběná synteticky z křemičitanu sodného. Má vysokou porezitu, kolem 800 m2/g, která umožňuje snadno absorbovat vodu, což činí silikagel použitelný jako pohlcovač vlhkosti (desikant) (např. při sušení bioplynu). Silikagel může snížit relativní vlhkost uzavřeného systému až na 40 %. Po nasycení vodou může být regenerován (vysušen) ohřátím na 120˚ - 150˚ C. Silikagel je netoxický, nehořlavý a chemicky vysoce inertní. Někdy je silikagel dodáván s příměsí indikátoru vlhkosti, který změní barvu poté, když je silikagel vlhký. Běžný silikagel pojme množství vody odpovídající přibližně 20 % jeho hmotnosti.

a mnoho dalších

Energetickým materiálem pyrotechnických složí , zejména tuhé tuhé pohonné hmoty a bezdýmý prach na zbraně, se často používají změkčovadla pro zlepšení fyzikálních vlastností paliva pojiva nebo celkové hnací, aby sekundární paliva, a v ideálním případě, jak zlepšit konkrétní využití energie (např. specifický impuls , energetický výnos za gram pohonné látky, nebo podobné indexy) na pohon. Energetické změkčovadlo zlepšuje fyzikální vlastnosti jako energetickým materiálem a zároveň zvyšují jeho konkrétní využití energie.

 

 

Celkovou charakteristiku jednotlivých chemických látek včetně jejich vlastností (bezpečnostní listy chemických látek) můžete také najít na webových stránkách na tomto odkaze, některé i ke stažení ve formátu pdf.

http://www.pentachemicals.eu/nebezpecne-vlastnosti-chemikalii.php

http://www.pentachemicals.eu/bezpecnostni-listy.php

 

OBRÁZKY NĚKTERÝCH SUROVIN PRO VÝROBU PYROTECHNICKÝCH KOMPOZIC

CHLORISTAN DRASELNÝ (potassium perchlorate) KClO₄ je běžné oxidační činidlo v pyrotechnice. Oproti chlorečnanu je méně citlivý a může být použit s obsahem síry a sulfidy. Chloristan draselný je bílá sypká jedovatá látka, kde musíme při manipulaci dávat pozor a používat ochranné pomůcky, hlavně na vdechování částic, pozor vstřebává se i kůží. Je cenově dražší než zmíněný chlorečnan, zato však mnohem bezpečnější.

CHLOREČNAN DRASELNÝ (potassium chlorate) KClO₃ někdy také pod názvem "Bertholetova sůl". Jedná se o bílou krystalickou vysoce reaktivní a jedovatou látku. Dříve se používala k hubení plevele a k výrobě chlorátových trhavin (směs KClO3 a organická paliva - oleje, dřevěné moučky apod.). Dnes má pro své explozivní a silné oxidační vlastnosti hlavní využití v pyrotechnice. Chlorečnan draselný patří mezi látky (tzv. prekurzory výbušnin), které byly navrženy na zákaz prodeje obecné veřejnosti. Samotný chlorečnan není nijak nebezpečný a při správném skladování jde o stabilní chemickou látku rozpustitelnou ve vodě. Smícháním s organickými materiály nebo práškovými kovy se stává velmi nebezpečnou a výbušnou směsí.

DUSIČNAN BARNATÝ (barium nitrate) Ba(NO₃)₂ anorganická sloučenina barnaté soli kyseliny dusičné. Používá se jako okysličovadlo a zároveň k barvení plamene (bílá, zelená). Opět bílá sypká látka rozpouštějící se ve vodě. Dusičnan barnatý je toxický, jedovatý a při požití může mít fatální následky.

DUSIČNAN STRONTNATÝ (strontium nitrate) Sr(NO₃)_{2 bílá krystalická anorganická látka, využívaná v pyrotechnice k zabarvení plamene do ruda, zejména u červených bengálských ohňů.}

CHLORID MĚĎNATÝ (Copper II chloride) CuCl₂ anorganická sloučenina mědi a chloru, nejprve prášek žlutohnědé barvy, který pomalu pohlcuje vlhkost a tvoří modrozelený krystalický dihydrát. V pyrotechnice se používá k barvení plamene (modrá barva) .

DUSIČNAN DRASELNÝ (potassium nitrate) KNO₃ draselná sůl kyseliny dusičné. Známe ji také pod názvem " Ledek draselný či Sanytr". Používá se v průmyslu jako dusíkaté hnojivo a v potravinářství jako konzervant. Jedná se o látku silného oxidačního činidla, proto má velké využití v pyrotechnických výrobcích. Nejvýznamější využití je při výrobě černého prachu.

DŘEVĚNÉ UHLÍ - je nedílnou součástí pro výrobu černého prachu. Přidává se rovněž do zlatě jiskřivých složí a také do efektů se zlatou barvou. Nejvhodnější pro pyrotechnické účely je dřevo z vrby nebo olše.

SÍRA (Sulphur) S je nekovový chemický prvek žluté barvy, poměrně hojně zastoupený v přírodě. Síra byla známa již v dávnověku a např. ve starověké Číně sloužila jako jedna ze složek střelného prachu. Jako součást různých výbušnin a zábavní pyrotechniky se síra používá dodnes, i když po vynálezu dynamitu význam těchto směsí značně poklesl. Síra je poměrně reaktivní prvek; přímo se slučuje se všemi prvky kromě vzácných plynů. Patří do skupiny chalkogenů. Slouží jako palivo, a snižuje teplotou vznícení směsi. To také vede ke zvýšení rychlosti hoření a tření nebo otřesu citlivost u většiny směsí. Síra se nesmímíchat s chlorečnany. Perchlorečnany a síra jsou méně náchylné k vznícení spontánně, ale jsou stále velmi citlivé a je třeba přistupovat s nejvyšší opatrností. Hořící síra produkuje oxid siřičitý plyn, inhalace, které je třeba se vyhnout, protože je velmi jedovatý.

DEXTRIN je směs polysacharidů vyráběné hydrolýzou bramborového nebo kukuřičného škrobu. Dextrin je jedním z nejčastěji používaných pojiv v pyrotechnice. Dále se používá jako vodou rozpustná lepidla a zahušťovadla v potravinářském a farmaceutickém průmyslu. Jde o látku bílé až nažloutlé barvy, není jedovatý a výrobní cena je poměrně nízká.

PRÁŠKOVÉ PVC (Polyvinylchlorid) - je organická sypká látka, která patří mezi hořlaviny.

ŠELAK (shellak) - je přírodní živice. Vzdoruje kyselinám, avšak rozpouští se v lihu. V pyrotechnice slouží jako retardér hoření a také jako pojivo. Jeho použití je ve světlicích, v bengálských ohních.

OXID ŽELEZITÝ (FE₂O₃) - tento červenohnědý prášek se používá pro přípravu termitu nebo se přidává do zápalných složí.

HLINÍK PYROTECHNICKÝ TMAVÝ (aluminium dark pyro) Al . Tento hliníkový tmavý jemný prášek je speciálně vyrobený pro pyrotechnické účely a nejvíce se hodí do explozivních složí společně s chloristanem draselným. Vytváří silnější zvukový efekt než hliník světlý. Dováží se z Německa.

TITAN (titanium) Ti, je šedý až stříbřitě bílý lehký kov poměrně hojně zastoupený v zemské kůře. Tento tvrdý a mimořádně odolný kov proti korozi i ve slané vodě se používá v pyrotechnice především k výrobě zářivě bílých jisker ve vysoké kvalitě. Velikost částic má vliv na barvu a délku jisker. Čím menší částice, tím rychleji shoří. Jsou používány ve fontánách, ale také explosivních kulových pumách "Titanium salute" (titanový pozdrav)

takto vypadají krystaly titanu

zde dole jsou již tzv. 10-20 oka nebo šupinky titanu, které jsou delaborovány z pyrotechnických výrobků.

dají se také použít tenké titanové špony

HOŘČÍK (magnesium) Mg, je další středně tvrdý, lehký, tažný kov stříbrošedé barvy. Hořčík je velmi silným redukčním činidlem. Průmyslově se vyrábí obvykle elektrolýzou roztavené směsi chloridu hořečnatého a chloridu draselného. Reakce hořčíku s kyslíkem probíhá za vývoje značného množství tepla kolem 2200°C. Hořčík se používá k zesílení intenzity a zvětšení plamene. Popřípadě lze hořčík v podobě pilin použít k vytvoření jiskřivého efektu, který připomíná prskavku. V minulosti se směsi práškového hořčíku s okysličovadlem (KClO₃, Ba(NO₃)₂, KClO₄) po zapálení používaly namísto dnešních fotografických blesků. Při hoření hořčíku vzniká i určité množství UV záření. U směsí velmi jemně práškovaného hořčíku (pudr) s okysličovadly je hoření tak rychlé, že může přejít ve výbuch. Rizikem je i nízká teplota vzplanutí (250 °C). V podobě tenkého plátku (folie) nebo hoblin je možné zapálit i sirkou nebo zapalovačem a spolu se vzdušným kyslíkem hoří jasně intenzivní bílou barvou. To má samozřejmě velký význam v pyrotechnických aplikacích, ale pro osvětlovací účely je nutné použít hořčíkovou krupici či šupinky. Nejznámější použití v pyrotechnice je bengálský oheň, světlice ROS, nebo také v jiných osvětlovacích či bleskových směsích, dále se používá a to jak pro zážehové efekty tak pro palivové účely. Rovněž se přidává do světlic k lepšímu zahoření i ke zlepšení a čistoty světlých barev. Má také mnohem intenzivnější světelný výkon než směsi s obsahem hliníku.

ELEKTRON je název slitiny nejméně 90% hořčíku (Mg) a nanejvýše 10% hliníku (Al), případně ještě s příměsí zinku (Zn) a manganu (Mn). Slitina se vyznačuje vysokou pevností, odolností proti korozi a nízkou hustotou (1,8g/cm³), což ji předurčuje k použití v leteckém a automobilovém průmyslu. Elektron má vysokou hořlavost třísek, které vyvíjejí velmi vysokou teplotu kolem 2200°C.

MAGNALIUM (mGal) je označení slitiny hliníku, obsahující 50:50% hořčíku. Vyniká velkou pevností, odolává lépe korozi a má také nižší hustotu než čistý hliník. Pro zvýšení tvrdosti slitiny bývají přidávána i stopová množství jiných prvků. Magnalium pro svou vysokou hořlavost v práškovém stavu a mnohem vyšší reaktivitu nachází své využití v pyrotechnice. Běžné použití pro zážeh, strobo efekty nebo praskající světlice. Magnalium se dá nahradit místo hliníku.

ETHANOL (technický líh) se používá pro rozpouštění některých chemických látek.

zpět nahoru